Být sama sebou

Adriána Kučková - tantra masáž

V dnešní době se hodně hovoří o tom, že žena má být sama sebou, má najít svou ženskost. Co to ale znamená? Stále častá otázka.

Také jsem hledala odpověď, a jestli je správná pro všechny, to nevím. Každá žena má svou odpověď, kterou si musí najít. Ale třeba v tom hledání ji pomůže těchto pár řádků.

Být sama sebou pro mě znamená:

  • Vejít do svého nitra, své duše, svých myšlenek a hodně hluboko, neboť výchova a chování společnosti nám zamotala hlavu i srdce. Musíme zhodnotit, zda programy, které si nesu od svého dětství se mnou souzní nebo jsem je jen přijala, protože tak se to má. Zhodnotit všechny návyky, zda je dělám protože chci nebo proto že musím, a tak je to správné. Zhodnotit svá slova, jestli souzní s tím, co cítím.  No prostě překopat vše.
    Malý příklad: Volá mi sestra a povídá, že její partnerský život stojí za houby. Stěžuje si už delší dobu. Povídám ji: „Tak to ukonči.“ Ona na to: „To není tak lehké……“ Zkrátím to, prostě jí provází výčitky svědomí, protože bez ní … by byl úplně na dně. Naučený soucit.
    Musí si uvědomit, že není zodpovědna za život někoho jiného, jenže od mala jsme učeni obětovat svůj život a starat se o životy druhý. Je velký rozdíl pomáhat druhým a obětovat se pro druhé.
    Jistě již rozumíte, co myslím tím – vejít do svého nitra a mnohé překopat a změnit.
  • Uvědomit si své emoce. Také jsme naučeni neprojevovat emoce, ale potlačovat je, a až je jich moc, pak nějak vyjdou napovrch, většinou křikem nebo nemocí. Je třeba si všechny emoce plně prožívat, ať jsou jakékoli. Vím, že se říká, že ty „negativní“ (vztek, křik, zlost aj.) jsou špatné a musíme je potlačit. Jenže je třeba si uvědomit (stále mluvím za sebe), že je rub a líc, že každá mince má dvě strany, to znamená, že pokud potlačím negaci potlačuji i pozitivum. Když potlačím vztek a zlost, potlačuji také radost a smích. Když neumím projevit zlost, neumím projevit ani radost. Utlumit zlost  ⇔ utlumit radost.
    Pozor, to neznamená, že nemohu s negativními emocemi pracovat, neznamená to, že musím stále křičet a vztekat se. „Negativní“ emoce mohu transformovat, aniž bychom něco potlačovali. O to by nám mělo jít.
    Přiznat si všechny emoce, prožívat je naplno a nestydět se za ně. Žena je spjata s Matkou Zemi a Zemi náleží počasí. Je také proměnlivé, a proč se na něj zlobit nebo ho chtít měnit? Tak to je odpradávna. Čím více žena potlačuje své emoce, myšlenky, pocity, tím více je nespokojená a zlostná. Čím je žena spokojenější, tím méně se vzteká.
    A když chce, tak ty emoce, které ji nevyhovují, může transformovat a to tím, že pochopí proč je má a změní vše, co tyto emoce vyvolává.
    Prožívat vše a nestydět se za nic.
  • Prožívat svou vlastní sexualitu. Tu má mnoho žen potlačenou také. Od narození slýcháváme, jak je vše, co je spjato se sexem špatné. Ti naši „milí“ předchůdci a „mudrci“ zapomněli, že sexualita je spojená s intimitou a hlavně s láskou. Tím, že zakazovali milování, zakazovali intimitu a také lásku. A tak jsme tam, kde jsme. Sklíčení, zneužívající sexu, nevážení si jeden druhého atd.
    Prožívat svou vlastní sexualitu znamená poznat své tělo, svou slast, svou rozkoš, svou lásku, a to vše přijmout jako přirozenou součást vlastního života. V partnerství si říci o vše, co se týká sexuality, intimity a lásky. Nemůžeme očekávat, že nějaký muž přijde na to, co nám dělá dobře. To můžeme čekat do soudného dne. A pokud nepřijmeme sexualitu, pokud neznáme sami sebe, pak jak to může poznat jiný člověk a jak se k nám může chovat?
    Prožívat slastné mnohonásobné orgasmy je darem od Stvořitele, který nesmíme odmítat.
    Vždyť se zamyslete, ti, kteří věříte církvi: „Pokud je Bůh našim Otcem a Stvořitelem, proč by nám dával něco (sexualitu) za co by nás měl linčovat a odsuzovat. Pak by byl špatný otec. Věřím tomu, že každý (moudrý) otec chce pro své děti jen to nejlepší a hlavně šťastný život.“
    Pokud si nevíte rady v oblasti sexuality a neprožíváte milování naplno, pak přijďte na Vaginální mapování.
  • Uvědomit si své potřeby a naučit se o ně říkat. Mnoho žen (i mužů) si neumí říci o to co potřebují od partnera nebo i od kamarádek či dětí. Nejtěžší je možná si říci, co potřebuji od partnera. „Potřebuji nyní pohladit, toužím po tom, abys byl více doma, prosím tě o naslouchání……“ Markétce trvalo 1 hodinu, než vyslovila jednu větu: „Chtěla bych, abys nepoužíval telefon, když jsme spolu.“ Tuto větu měla říci mě a já jsem představovala jejího přítele.
    Říci si o své potřeby na tom není nic špatného. Možná si říkáte, že pak budete závislí. Závislost není to samé jako potřeba, jsou to dvě rozdílné věci.
  • Vědět projevy lásky ženy. Žena staví lásku a vztahy na 1. místo. Je to její přirozenost. To, že svému miláčkovi zavolám během dne, protože v tu chvíli potřebuje jeho blízkost, aspoň v podobě hlasu, není k odsouzení a přitom odsouzené jsme. Je to úžasné, protože milujeme. Jen je třeba si uvědomit, jak projevujeme lásku a vysvětlit to mužům i dětem a třeba i kamarádům. Na toto téma připravuji přednášky a také kurz, tak se třeba potkáme a vy si ujasníte některé věci. Poznáte, jak mluvit s partnerem, aby pochopil, proč mu voláte nebo proč na něj zvýšíte hlas, nebo proč mu vyčítáte, že vám nerozumí, nenaslouchá vám aj. Pokud to víte, je to super, já osobně jsem dlouho nevěděla, že to, co dělám je jen touha milovat a už vůbec jsem nevěděla, jak to partnerům říci, aby to pochopili a neodsuzovali mě za to, nebo si nemysleli, že jsem na nich závislá nebo emocionálně nemocná.
  • Vyléčit zranění. K tomu, aby byla žena sama sebou musí léčit svá zranění a traumata, která prožila v průběhu svého života. Ne vždy je třeba otevírat a hnípat se ve zraněních, někdy stačí jen uvědomit si ponaučení a jít dále a vyhýbat se novým. To, že pochopím, proč mě někdo zranil, neznamená, že mohu zůstávat v blízkosti takového člověka, musím se od něj držet co nejdále do té doby, dokud nebudu schopna se mu postavit tak, aby mě již nezranil.
  • Milovat své tělo. V průběhu života se lidské tělo mění a zvláště u žen. Otěhotní, prochází problémy, přechod, stáří. Vše má vliv na stavbu těla. Milovat své tělo vždy a za každých okolností. Není příjemné, že „pračka“ scvrkne věci, které máme oblíbené. Také někdy přemýšlím, že budu muset koupit novou „pračku.“ Ale co už, není mi 20 let, přechod mám za sebou a u nás v rodině jsou všichni tak pěkně vyvinutí. Mám se zbláznit nebo se trápit. Dávno jsem pochopila, že nejdůležitější je líbit sama sobě, a to pak ta aura pěkně září i do okolí. Ženám je vnucován pohled na vyhublé manekýny, jsou určovány míry k dokonalosti. No jo, ale když budeme všechny stejné, nebude to nuda?
    Přišla Iva a říká: „Jsem tlustá, nikomu se nelíbím.“ Ptám se: „Líbíš se svému muži:“ „Jasně, říká, že mě miluje i mou postavu.“ „No tak, kolika mužům se potřebuješ líbit?“ Nejvíc přeci tomu, který je mi nejblíže. A pokud se mu nelíbím, tak se budu líbit jinému.?” odpovídám.

Tím nechci říci, že ženy o sebe nemají dbát a že se mají přejídat, to ne. Ale, každá z nás má dáno z hůry a jít proti přirozenosti není zrovna ten nejlepší nápad. Mnohdy se to odrazí na zdraví, to už také vím.
Pečujte o tělo, dopřávejte mu, co potřebuje, naslouchejte mu, rozmazlujte ho a nechte se rozmazlovat. Když se budete stydět za své tělo, pak se za něj bude stydět i partner a nebude si chtít s ním hrát.

To je asi tak v globále vše. Samozřejmě, že každý odstavec má pododstavce, ale to by bylo na dlouho. Už tak, podle odborníků na blog je to dlouhé. Ale víte co, naučila jsem se řídit se sama sebou. Tak to cítím, tak to píši a kdo chce vědět, ten čte, kdo ne, tak ani 5 vět nepřečte.

Být sama sebou je vrátit se ke své vlastní přirozenosti, to je dlouhý proces a potřebuje mnoho sil, mnoho energie, mnoho zapálených koleček v hlavince. Je to každodenní práce, ano práce. Protože poznat sebe, vykopat vše nepotřebné a zničující a transformovat to, je práce.

Mnoho dní, měsíců i let to trvá, ale víte, co je na tom všem krásné. Cesta. Cesta k přirozenosti. Každé uvědomění si, každá změna přináší nádherné pocity a žene vás v před, už se nemůžete zastavit a vrátit zpět.

A nejúžasnější jsou změny, které se dějí v těle, v srdci i duši. I to, že když se žena vrátí ke své přirozenosti, dává velkou sílu k tomu, že mění karmu svého kmene žen, vlastně nejen svého kmene, ale všech žen, které kdy žily na této planetě, a všech budoucích žen, které přijdou, a hlavně dává lásku a příklad svým dětem. A která maminka své dítě nemiluje?
Možná nejste maminka vlastnímu dítěti, ale vždy jste Matka všech dětí.

Měj moc krásný den, Adri

Zvu tě do kruhu žen

Třináct Matek kruhu

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.