Jak partnerovi workoholikovi říci, aby věnoval čas také ženě a dětem?

Manžel je stále v práci a na mě a děti nemá moc času. Musím o jeho přítomnost žadonit až být nepříjemná. Když mu řeknu, že je workoholik, tak se utrhne, že to všechno dělá pro nás a tím, že hodně pracuje, si můžeme dopřát luxus. Ano ten máme, ale chybí mi on. Když se ozvu říká mi, že jsem nevděčná a že nevím co chci. Jak mohu dosáhnout toho, aby se mnou a s dětmi trávil více času?

V první řadě nejsi nevděčná, ale osamělá. Nemůžeš se přitulit k bankovnímu kontu. Nemůžeš obejmout nebo chytit za ruku jeho firmu a jít se projít, ani děti to nemohou.

Pojďme se podívat na věc z pohledu muže.

Muž se hodnotí podle toho, co dělá. Žena podle toho, co cítí.

To znamená, že čím více muž pracuje, tím je úspěšnější. Když si žena stěžuje, muž reaguje tím, že více pracuje a je přesvědčen, že bude žena spokojena. Jeho přesvědčení: „Když pracuji více, jsem úspěšný“ možná pochází z rodiny, možná jej pochytil ze společnosti, ve které žije.
Jsou také workoholici, kteří se prací vyhýbají intimitě. Jsou i takoví, kteří si myslí, že tím mají život plně pod kontrolou.
Jestliže se muž bojí komunikovat s ženou, dětmi, zvládat emoce, duševní potřeby a lásku a všechny ty neuchopitelné věci, pak se raději uchýlí k práci, tam, kde vše ovládá.
Možná tvůj muž neumí zvládat tyto neuchopitelné věci, pro tebe normální, ale pro něj záhadné.

Pár jednoduchých typů, jak probudit workoholika k životu:

Úspěch záleží na tom, jak moc je muž přesvědčen, že mu práce naplní jeho život a že jej tímto bude mít pod kontrolou.

  • Zeptej se ho, proč tak moc pracuje. Když odpoví, že kvůli tobě a dětem, pak ho ujisti, že máte všeho dost. Zeptej se znovu, proč tak moc pracuje. Můžeš mu také říci: „Ujišťuji tě, že máme všeho dost, budeš i tak hodně pracovat?“ Pokud nezná odpověď, dej mu čas, ať přemýšlí. Zeptej se ho za pár dní znovu.
    Jestliže ti odpoví, aby nemusel být doma, pak přemýšlej, zda chceš ty i děti být s mužem, který nemá o vás zájem.
  • Vystraš ho. Řekni mu: „Představ si, že jdeš k doktorovi a on ti řekne, že ti zbývá poslední měsíc života. Jak ho prožiješ?“
    Nemyslím si, že ti řekne, že bude ještě více pracovat. Že bude v práci 20 h.
  • Pak si vzpomeň na muže ve vašem okolí, kteří zemřeli v mladém věku a řekni mu o nich. Nikdo z nás přeci neví, jak dlouho zde bude, den, měsíc, rok?
    Klidně mu řekni tuto zpověď jednoho muže:
    Umíral jsem touhou skončit střední školu a dostat se na univerzitu.
    Umíral jsem touhou ukončit vysokou školu a dostat krásné místo.
    Umíral jsem touhou oženit se s krásnou ženou a mít s ní děti.
    Umíral jsem touhou vychovat děti a pomoci jim postavit se na vlastní nohy.
    Umíral jsem touhou odejít do důchodu.
    Nyní, když opravdu umírám, jsem si uvědomil, že jsem zapomněl žít…
  • Ve chvíli klidu mu řekni: „Zavři oči a představí si, že ležíš na smrtelné posteli, tvůj život končí. Muži milý, podívej se zpět na svůj život. Které vzpomínky se ti vybaví? Které životní momenty jsou výjimečné? Na čem ti záleží?
    Věřím tomu, že bude hledat ve vzpomínkách chvíle, které jsou plné lásky, souznění, radosti a smíchu. Chvíle, které strávil se svými blízkými. Chvíle, které jsou skutečnými momenty života. Nebude jich mít asi mnoho, neboť dal přednost práci.
    Jestliže odpoví: „Zabezpečil jsem vás, máte plno peněz, dům, auto, chatu.“
    Položte mu otázku: „Jsi šťastný? Opravdu si myslíš že na to budeme vzpomínat?“
  • Co děti? Přemýšlej nad tím, co o tobě a o svém dětství budou hovořit děti až vyrostou? Myslíš si, že budou šťastné, když budou vyprávět o tom, že žily ve velkém domě, měly hromadu všelijakých hraček, ale otec nikdy nebyl doma? Když ho potřebovaly tak tam nebyl. Myslíš si, že budou šťastné, když řeknou, že svého otce vlastně ani neznaly? Opravdu si myslíš, že dětem nezáleží na tom, jestli je otec doma?
    Dospělí nevzpomínají na dětství s tím, kolik dostali čokolád nebo medvídků. Vzpomínají na chvíle, které byly protknuty láskou a pozorností. Na chvíle společných výletů, na šiškovou válku, na to, kdy otec chytil syna za ramena a řekl, že je z něj dobrý muž. Když si dcera odřela nohu a otec ji posadil na klín, pofoukal bolístku a hned bylo na světě krásně. Na chvíle u táboráků a opečených brambor, čtení pohádek, lechtání na gauči nebo hraní pexesa. Na chvíle, kdy se děti cítí důležité a milované.
    Na co budou vzpomínat tvé děti? Na krásné chvíle nebo na to, jak moc jsi jim chyběl?

Je úžasné, když se muž dokáže zabezpečit rodinu, ale…………

 

 

Tagy:
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.