Radost

Máte to taky tak?IMG_0004

Velmi ráda se dívám na malé děti. Jsou tak krásné, bezstarostné, nevinné, zabrané do hry a smějící. Samozřejmě, že ne vždy, také pláčou.
Vnímat hrající si děti, nás naplní štěstím a radosti. Když ke mně dcerka šla a nesla mi malinkou pampelišku, v jejich očích bylo tolik lásky a štěstí, že jej nemohu ani popsat. Taková radost, že mi může něco dát. Já mohla jen s otevřeným srdcem říci: “děkuji“. Nestálo to nic a přesto to ve mně zanechalo nejvíc radosti a štěstí. Takové jsou všechny děti. Do doby než je začneme formovat k obrazu naší společnosti a také obrazu rodičů. O tom až jindy.

Je vám to blízké?

Můj příběh.
Když přemýšlím o radosti, vracím se zpět do mládí.Bses Mdchen isoliert mit Zpfen
Asi tak do 15let jsem cítila, že radost přichází sama, že je někde ve mně a jde ze mě ven. Jak plynula léta, tak se radost vlastně někam schovávala. Uvědomuji si, že jí bylo méně a méně.
Přišli starosti – vstávání do práce, zodpovědnost, placení účtu, domácnost, manžel, výchova dětí, vaření, úklid, praní, žehlení, nákupy, stání, tehdy ještě, ve frontách na banány a hygienu pro ženy. Ano, vnímala jsem to jako starosti a problémy. Ono, když to člověk slyší kolem sebe a stále od jiných, tak se stane, že to přijme za normální a také se tak chová a mluví.

„Ale kdo mi pomůže“?

Další starosti – partner odešel pracovat do Čech a po roce tam zůstal. Co teď? Sama, dvě děti, na mateřské. Pro mne hrůza.
1Radovat se,
usmívat se – čemu, proč? Jsem ztracená, co budu dělat? V takových chvílích se asi každý uchýlí k modlení. I já prosila. „Bože, prosím pomoz mi“. Pomoc přišla. Vždy, když jsem potřebovala a bylo nejhůř, pomoc mi přišla z různých směrů. Je fakt, že toto si plně uvědomuji až teď. Před lety, jsem to tak nevnímala.
Velmi pomalu jsem si začala uvědomovat, že mi chybí radost.

Pravda

Radost a úsměv, ten opravdový, ten uvnitř mě. Musím si přiznat, že někdy to bylo takové falešné radování, jen abych někoho nějak obdarovala.
Radost se změnila ve smutek, v malou nenávist, faleš, pomlouvání, jen abych někam zapadla, abych nebyla sama. To jen ze zoufalství, že nevím kudy kam. Ze strachu, co bude dál. Před lety jsem nevěděla to, co vím dnes.

Kde vnímám radost dnes?

DSC_0247

 

 

 

V každé chvíli, kterou strávím s lidmi, které miluji  a jsou mi na blízku.V každé chvíli, když mohu někomu pomoci. Každé ráno, kdy se probudím. Každý den, kdy prožívám smutek Každé jaro, kdy se země probouzí k životu. Každý květ, který spatřím. Každý motýl, který proletí kolem mne. Každý západ slunce, který spatřím. Každý úplněk……

 Radujte se ze všeho, co život přináší.

Máte volbu. Buď můžete zůstat ve starém vzorci a stále se trápit, být ve stresu a nešťastní. Nebo můžete  znovu probudit v sobě radost ze života.

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.