Nové začátky

Život je tak rozmanitý a krásný. Stále nám přináší (pokud chceme a vidíme) něco nového.
I když si občas říkám, že to bych raději nechtěla, přesto nakonec vím, že je to pro mě výborné k mému růstu.

Když jsme hodnotila rok 2017, co vše mě potkalo, co jsem zvládla a co ne, bylo to zajímavé. Mnohokrát jsem si říkala, že jsem nezvládla a neudělala to, co jsem chtěla a vnitřně mě to trápilo. Mnohokrát jsem si říkala: „Netrap se tím.“
Když jsem si v 6 h ráno dne 30.12.2017 sedla k ranní kávě, napadlo mě přemýšlet o tom celém roce.

Co vše jsem vlastně dokázala nového. Podělím se s vámi a vypovídám.
Pro někoho to třeba budou hlouposti, pro někoho inspirace.

1. Začala jsem psát více článků na web

Nikdy jsem nepsala, a tak je to pro mě hodně nové. Překonala jsem strach a začala. Řekla jsem si, že i kdyby je nikdo nečetl, pustila jsem se do nového a nové se naučila. No ještě je třeba to vylepšit, a tak na tom pracuji. Když jsem začala psát sbírala jsem informace jak na to: „Musíš mít nadpisy, které zaujmou, musíš mít odstavce, musíš mít spisovný jazyk, nesmíš mít chyby, musíš dávat obrázky, musíš psát každý týden nový článek, stále se lidem podbízet a nabízet slevy, musíš lidi přinutit je číst, musíš, musíš, musíš tohle a tamto. Byla jsem zmatená a také nervózní z toho všeho musíš…. To samozřejmě nepřispívalo k vnitřnímu klidu. Až jsem se nakonec zastavila a řekla si: „Ajko, dělej jen to, co se ti líbí a jak ti to vyhovuje. I kdyby článek četlo jen 10 lidí a vzali si z něj něco dobrého, co jim změní aspoň trošku život k lepšímu, jsi dobrá. Dokázala jsi pomoci nejen sobě, i druhému, a to je přeci tvůj cíl. Předávat to čemu věříš a jak to cítíš.“

2. Nahrávat videa

To bylo pro mne velká výzva. Musela jsem překročit svůj strach a stud. Není tak jednoduché stoupnout před kameru a spustit. Pokud jste se dívali na nějaké video, jistě jste si všimli, že mám problém s výslovností – zadrhávám. Od dětství se mi smáli, od dětství jsem se za to styděla. V šesti letech jsme prožila velký otřes, po něm jsem začala zadrhávat. Bylo to horší, ale po jedné šamanské vlastní léčbě se to zlepšilo, tak je to tak, jak je.
Takže postavit se před kameru a ukázat světu sama sebe tak jak jsem – žádná modelka a problém s výslovností – byla pro mne výzva. Dokázala jsem to. Sice ještě stále trvá prvotní rozhodnutí TEĎ, ale nakonec kameru zapnu. V tom novém roce chci více nahrávat a úplně odstranit svůj stud. Držte mi palce ať to dokážu.
Nyní se ještě učím si je sama upravovat.

 3. Naučila jsem si více říkat o pomoc

Život nebyl ke mně shovívavý, dal mi velké lekce již od dětství, a tak jsem se nějak uzavřela; všechno musím sama. Možná to znáte také. Již vím, že říci si o pomoc (i když za ní platím) není špatné a mě to velmi pomůže – uvolnit se, důvěřovat druhým, rychleji růst, protože mám čas na vzdělávání se a druhému udělám radost. Radost? Ano, zjistila jsem totiž, je člověk rád pomáhá druhým lidem, tak jako já. Říci si o pomoc není obtěžováním, ale radostí.

 4. Přijímat dárky

To jsem neuměla, ne že bych nevzala dárek, ale neuměla jsem se radovat z něj. Přijala jsem ho jen s díky a to vše. Když přijmu dárek a vyjádřím radost, potěším tím toho, kdo mi jej dává.

5. Více vyslovovat pocity, emoce a přání

A je úžasné, jak moc to funguje. Jak v mém osobním životě, tak i v tom, co mě naplňuje (neříkám tomu práce, protože masáže a terapie jsou mým naplněním). I když ne vždy jsou mé pocity vyslyšeny, přesto jsem ráda, že je umím vyslovit. Je to pro mě velký krok vpřed.

6. Uzavření jedné „kapitoly“

Vztah. Nebylo to pro mne jednoduché rozhodnout se ukončit vztah. Zvláště, když pomáhám párům, aby jejich vztah se rozvíjel, pokud to jde. Setrvávat v něčem, co nemá smysl, kde jsou velké rozdíly v mnoha věcech, kde jeden druhého trápí nemá smysl. Čtyři roky jsme hledali cestu, ale každý máme jiné priority a jiný pohled na svět. Tak jsem se rozhodla, že již nechci trápit sebe ani jeho. Promluvila jsem si s ním a dohodli jsme se, že každý půjdeme svou cestou. Rozešli jsme se v dobrém a zůstali kamarádi. Po tomto jsme hluboce začala přemýšlet a hledat odpovědi nad tím, proč jsem ho potkala, co mi předal, jaké chyby jsem udělala, jaké ponaučení si vzít, proč jsem se do něj zamilovala a vlastně co je to vztah a jaký nechci mít a jaký chci. Jak už to bývá, když se člověk ptát, odpovědi přijdou. Možná to máte jako já, třeba jste ukončili vztah nebo přemýšlíte, zda má vztah smysl a hledáte odpovědi. Mohu se s vámi podělit – Tajemství partnerství.

Krásná škola. V předešlých letech jsme hodně pracovala na svém osobním růstu – pochopení sama sebe, změna myšlení, přístup k dětem………a pak přišla kapitola – vztah. Mnohému mě naučil a posunul v růstu výše. Moc za něj děkuji. A již se těším na ten další. Těším se na muže, který mi vstoupí do života a uvidím, jak moc jsem své lekce zvládla. Ať vám to nezní, že chci muže, který bude pokusným králíkem. To ne. Jen vím, že Život nám vždy připraví lekce a pak nás vyzkouší v tom, jak jsme se ponaučili a změnili se.

Již nechci mít jen nějaký vztah, proto, že ho mám mít. Toužím vstoupit do vztahu, ve kterém se budeme vzájemně milovat, naplňovat, upřímně sdílet, pomáhat si, povídat, podporovat své sny, osobně růst, léčit svá vlastní zranění, prožívat duchovní milování…….. Mít vztah po kterém každé srdce a duše touží.
Uzavření tohoto vztahu završilo také stěhování.

7. Noví kamarádi a přátelé

Na seminářích vždy potkám krásné lidi, kteří mají stejný cíl jako já. Je to úžasné, neboť mi dodávají odvahu jít dále a vím, že díky nim bude svět krásnější. Všechny mám ve svém srdci a vzpomínám na ně. S některými jsem v kontaktu a s některými vytvářím přátelství. Tak jako každý člověk i já potřebuji mít nablízku lidi, se kterými mohu otevřeně mluvit o svých pocitech, prožitcích, o plánech, o zraněních, o tom, co se mi povedlo, co ještě ne. Podpora opravdových přátel je v životě důležitá. Když i oni mají stejné či podobné cíle, pak je to úžasné, neboť se vzájemně chápeme a je to opravdové. Mnohokrát jsem slyšela ženy hovořit o tom, že se cítí být tak samy, že touží mít opravdové kamarádky, a proto jsem se rozhodla pro Třináct Matek kruhu.

Děkuji a přeji

Děkuji všem lidem se kterými jsme měla tu čest se setkat ať na semináři nebo u terapie či masáži. Obohatili jste můj život. Děkuji za vaši důvěru.
Děkuji Markétce, Renďovi a Pavlovi za krásné chvíle, které se mnou trávíte a vím, že se na vás mohu obrátit, když mi bude smutno.

Děkuji mým milovaným dcerám, které vždy při mně stály a stojí. Děkuji vám, že jste si mě vybrali za maminku a že obohacujete můj život od vašeho příchodu na svět. I když vás ještě někdy speckuji nebo mám jiný názor, přesto jste v mém srdci vryté a nikdy se to nezmění. Milují vás, jak jen matka může milovat.
No a teď se mi slza štěstí skutálela po tváři.

Co víc si přát?

Snad přeji si a hlavně vám, abyste slzy štěstí měli po celý rok. Aby se ne-moc neusídlila ve vašem domově. Jen přítel ZDRAVÍ a jeho kamarádi ÚSMĚV, RADOST, POROZUMĚNÍ, SMYSLNOST, NĚHA, PRAVDA, ČEST, TVOŘIVOST, POZNÁNÍ vás provázeli na každém vašem kroku.

Nechť z vašich úst vychází jen dotek Vřelých slov

Nechť vaše náruč dotek Tepla rozdává

Nechť dotek vašich očí Upřímnost a Lásku dává

Nechť vaše srdce dotek Soucitu vždy má

A také pochopení pro chyby druhých, vždyť každý učíme se v té krásné Škole s názvem ŽIVOT.

A ještě více, to ze srdce vám přeje jedna žena, která sama nic neznamená, ale díky vám mnoho.

S úctou a láskou Adri.

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.